Injektážní systémy používané pro dodatečné vlepování výztuže jsou v režii fischera nejen vyvíjené, ale i vyráběné. Pracovníci výzkumu a vývoje připravili recept, podle kterého se na našich linkách denně naplní tisíce kartuší různými typy chemické pryskyřice. Požadavky trhu a poznatky vědy se takřka ihned promítnou do výhod našich výrobků.
Žádná rekonstrukce, zpevnění nebo rozšíření stavby s nosnou konstrukcí ze železobetonu se neobejde bez technologie dodatečně vlepované výztuže. Návrh vychází z EN 1992-1-1: 2004. Pro návrh rozšíření nebo jinou úpravu stávající ŽB konstrukce je nutné znát polohu výztuže v ní umístěné a beze zbytku ovládnout umění práce se sadou pro dodatečné vlepování, resp. pro montáž roxorové kotvy FRA.
Při návrhu vlepování prutů betonářské výztuže lze uplatnit jednu ze dvou metod návrhu: metodou podle teorie kotvení nebo metodou navrhování železobetonových konstrukcí. V prvním případě nosnost závisí na pevnosti betonu a do značné míry také na hloubce vlepení.
Ve druhém případě se tahové zatížení, kterému jsou vystaveny vlepované pruty, přenáší prostřednictvím žebírek na existující betonářskou výztuž. Návrh se řídí pravidly, které platí pro návrh monolitických železobetonových konstrukcí a vychází se z Eurokódu 2 (EC 2). Při návrhu lze využít certifikát požární odolnosti a obecně je ovšem nutné přihlédnout k Národním dodatkům.
Čerstvě vzniklý dokument EOTA TR 069 "Metoda navrhování dodatečně vlepované betonářské výztuže s vyšší nosností v porovnání s EN 1992-1-1" umožňuje navrhovat dodatečné vlepování výztuže k přenosu zatížení momentem na celém území EU. Není již nutné držet se striktně pravidel pro překrývající se výztuž. Nová návrhová metoda EOTA TR 069 kombinuje teorii kotev s teorií výztuže a překonává mezeru mezeru v ověřování pro dodatečně vlepovanou výztuž.
